Ahojky, dneska bych vám chtěla ukázat knížku podobnou ,,Odpusť mi Megan“.
V obou dvou hlavní hrdinka nemůže nebo nechce mluvit.
Melindu jsem si zamilovala, protože mi v něčem připadala hodně podobná mně samotné.
Takže… můžeme jít na to!
Hodnocení knížky (podle mě):
♥ ♥ ♥ ♥ ♥ Tahle knížka mě mile překvapila.
Obsah knížky:
Jsi si jistá, že tobě se to stát nemůže?
Melinda Sordino nastupuje do prvního ročníku na Merryweatherskou střední s cejchem na čele. Potom co zavolala na závěrečný školní večírek policii, se s ní skoro nikdo ze spolužáků nebaví. Už jen cesta do školy představuje pro Melindu obrovské sebezapření, následují však o nic méně trýznivé hodiny a hodiny se spolužáky, kteří ji ostentativně přehlížejí. Melinda se uzavírá do sebe a čím dál víc se izoluje od okolí. Málokdo by si všiml, že téměř nemluví, a už ani nikoho nezajímá, proč tehdy na policii zavolala…
Jediným světlým bodem jsou pro Melindu hodiny výtvarné výchovy volnomyšlenkářského profesora Freemana. Jako ročníkový úkol si Melinda vybrala téma stromu. Nejdříve si s tím nevěděla rady, ale pak zjistila, že jen při malování se cítí znovu svobodná a nesvázaná trpkou vzpomínkou na závěrečný školní večírek.
Působivý román Mluv se dočkal brzy po vydání velkého ohlasu ze strany čtenářů i kritiků. Autorka za něj získala několik ocenění (Printz Honor Book, Edgar Allan Poe Award, Golden Kite Award, také knižní cenu periodika Los Angeles Times ad.) a byla nominována na americkou Národní cenu za literaturu v kategorii Young Adult. Román byl v roce 2004 zfilmovaný v hlavní roli s Kristen Stewartovou.
Moje recenze
Tahle knížka mi přišla hodně podobná ,,Odpusť mi Megan“ – taky tam hlavní hrdinka nemluví, řeší se tam sice něco trochu jiného, ale je to skoro stejné.
Knížka má hlubokou myšlenku, která se mi hrozně líbila. Přišla mi hrozně originální, sice jsem se s podobnou už jednou setkala, ale i tak se mi to hrozně líbilo.
Na obálce je vyobrazený strom, ten tam není jen tak, má svoje místo v příběhu.
Rachelle má taky astma, tak mi hned byla bližší 🙂 Byla tam scéna, jak chtěla Rachelle začít kouřit, ale že má astma, tak nemůže. Proto začala s úplně novou věcí, kterou ještě žádný deváťák nezkusil – s žvýkačkovými cigaretami. (Od dětství se potýkám s astmatem. Taky jsem si hrála na to, že kouřím, i když jsem měla jen falešné cigarety.)
Melinda je hlavní náctiletá hrdinka, která to nemá v životě vůbec lehké. Po tom, co se událo, má těžký život. Postupně se uzavírá do sebe, až přestane mluvit úplně. Pro spolužáky je ta divná, která jim překazila večírek, ale pod pokličkou se skrývá neštěstí a smutek. Skoro nikdo to nevidí, dokonce ani spolužáci nic nepoznají, i když jsou spolu ve třídě dennodenně. Jediná osoba, která to pozná, je učitel výtvarné výchovy. Melinda díky němu a úkolům, které od něho pravidelně dostává, tím se jí probouzí projev ve výtvarném světě. Může tak vyjadřovat pocity aniž by promluvila. Celý školní rok se snaží namalovat co nejlepší strom, ale moc jí to nejde. Je úžasné pozorovat její cestu a to, jak se zlepšuje a jak snaží komunikovat aspoň s tím učitelem.
Knížka nese hluboký příběh, který je opravdu bravurně napsaný. Pro někoho je děj pomalejší, ale mně to nepřišlo. Čtení jsem si užívala, jak nejvíc to šlo. Málem jsem přejela zastávku v tramvaji, jak jsem nechtěla přestat číst 😀
Tato knížka se bude určitě líbit všem středoškolačkám (samozřejmě i středoškolákům 🙂 ), protože se odehrává na střední škole. Můžu ji doporučit jak mladším, tak i starším čtenářům.
Cena
189,- Kč
Autorka
Laurie Halse Anderson
Koupit ji můžete tady ►ZDE◄
Citáty a pasáže z knížky
- Starší studenti se můžou až do zazvonění procházet venku, ale deváťáky nahnali do posluchárny. Náležíme ke skupinám: Svalouši, Venkovani, Geniální idioti, Lidský odpad, Euroodpad, Roztleskávačky, Budoucí američtí fašisté, Vlasatice, Dobrodějky, Trpící umělci, Šoumeni, Gotici nebo Úchylové. Já ovšem do žádné skupiny nepatřím. Poslední srpnové týdny jsem promarnila sledováním mizerných animánků. Nechodila jsem do nákupního centra, na koupaliště ani do bazénu a nebrala jsem telefon. Nemám s kým sedět. Jsem Vyvrhelka.
- Strčí si do pusy žvýkačkovou cigaretu. Rachelle by strašně chtěla začít kouřit, ale má astma. A tak začala s úplně novou věcí, kterou ještě žádný déváťák nikdy nezkusil: s žvýkačkovými cigaretami.
- Slyšela jsem ji mluvit o večírku, který pořádá Rachelle. Vím, že by mě nepozvali. Měla bych štěstí, kdyby mě někdo pozval na můj vlastní pohřeb, takovou mám pověst.
- Až budeš příště dělat ten strom, tak nemysli na stromy. Mysli na lásku, nenávist, radost nebo hněv – na cokoliv, při čem budeš něco cítit, budou se ti potit dlaně a křivit prsty. Soustřeď se na ten pocit. Když lidé nedávají najevo, co cítí, postupně umírají. Divila by ses, kolik dospělých je uvnitř mrtvých – chodí po světě a vůbec netuší, kdo jsou, jen čekají na infarkt, rakovinu nebo až je přejede náklaďák, aby to už měli za sebou. Je to ta nejsmutnější věc, co znám.
- Já si myslím, že Hawthorne chtěl, aby sníh symbolizoval chlad. Chlad a ticho. Není nic tiššího než sníh. Než začne padat, obloha ječí, na okraji sněhové vánice se ženou tisíce divoženek. Ale jakmile sníh pokryje zemi, je mlčenlivý stejně jako moje srdce.
- Mám dojem, že mám oči po mámě. Svůj gen ,,nechci o tom nic vědět“ jsem zdělila po tátovi a gen ,,vyřeším to zítra“ po mámě.
- DALŠÍCH DESET LŽÍ, KTERÉ VÁM ŘEKNOU NA STŘEDNÍ ŠKOLE
-
- Algebru v dospělosti jako když najdete.
- Ježdění do školy autem je privilegium, o které můžete přijít.
- Během přestávky na oběd studenti nesmějí opouštět školu.
- Nové učebnice dorazí každým dnem.
- Univerzity nezajímají jen výsledky u maturity.
- Pravidla oblékání se u nás musí dodržovat.
- Brzy zjistíme, jak vypnout topení.
- Řidiči našich školních autobusů jsou kvalitní profesionálové.
- Letní škola je skvělá věc.
- Zajímá vás náš názor.