Ahojky, po delší odmlce se vám zase hlasím, že žiju 😀
Připravila jsem si recenzi na jednu knížku, která mě fakt překvapila.
Jejím autorem je překvapivě Čech.
Řekla bych o ní, že to je jedna z nejlepších knížek za rok 2018.
Takže… můžeme jít na to!
Hodnocení knížky (podle mě):
♥ ♥ ♥ ♥ ♥ Na to, že je tato knížka od českého autora, je fakt výborná.
Obsah knížky:
Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí.
Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…
Moje recenze
Musím se vám přiznat, že jsem ze začátku byla docela skeptická, co tato nová young adult knížka přinese. Bála jsem se, že autor nebude moc originální a bude tam jedno klišé za druhým. To jsem se ale šeredně pletla – předčila všechna má očekávání.
Autor vybral fakt krásná jména pro hlavní hrdiny a to Daniel a Kit. Kluky si prostě snad musí zamilovat každý. Kdybych si mezi nimi měla vybrat, asi by to byl Daniel, který je mi fakt hodně podobný. Je to introvert, který má svůj svět a hlídá si svoje soukromí, je dobrý student, taky miluje pořádek a má stejné jméno jako já akorát v mužské verzi 🙂
Je to sice fikce a taková slaďárna, která vykouzlí na rtech úsměv. Ze začátku jsem se sice nemohla moc začíst, ale postupem času jsem se do ní zamilovala natolik, že jsem ji jen stěží odkládala.
Knížku bych klidně doporučila i starším čtenářům, protože kdo by se nechtěl vrátit do pubertálních let a pohodově snít a relaxovat? Doporučila bych vám mít při čtení nějakou sladkost u sebe, nejlépe muffin s čajem. Hrozně se mi líbilo, jak bylo zhruba v půlce knížky vysvětlená záležitost právě s těmito dvěma dobrůtkama, to mi přišlo hrozně originální.
Víte, že Theo zpočátku plánoval, že toto dílo bude samostatná kniha, ale později se rozhodl napsat pokračování? Když jsem to zjistila, byla jsem nadšená a zase skeptická. No jo, já vím… už jsem mu jednou křivdila a mile mě překvapil, ale pokud se jedná o pokračování, jsem vždycky tak trochu skeptická. Druhý díl se bude jmenovat Koláčky a spiklenci. Budu doufat, že se Daniel a Kit vrátí v plné parádě.
Pokud ji už máte přečtenou, tak koho máte raději? Já asi Daniela, zaprvé – jmenuje se stejně jako já, akorát je to změněné na mužský rod, zadruhé – je mi v chování hrozně podobný.
Cena
175,- Kč
Autor
Theo Addair
Koupit ji můžete tady ►ZDE◄
Citáty a pasáže z knížky
- Vůně, jak Daniel dobře věděl, jsou tím nejsilnějším spouštěčem vzpomínek. I když se na návrat připravoval, minulost na něho opět zaútočila s nečekanou silou.
- Bez přecházejících studentů se knihovna zdála gigantická. Nekonečné police zaplněné různobarevnými hřbety knih se tyčily ke stropu a tvořily fresky na stěnách chrámu vědění. K tomu ladilo i hutné ticho a přítmí, z něhož jako ostrůvky vystupovaly stolky osvětlené jednotlivými lampičkami.
- Básnička od Kita:
Dobré ráno, už je čas.
Bledý měsíc dávno zhas,
svět je hezčí nežli sen,
obleč se a poběž ven!
Nový den je tady zas,
dobré ráno, už je čas.
- Kit – Musel se hrbit a naklánět až k zápisníku, aby v přítmí vůbec viděl, co píše, ale nedbal na to. Jako obvykle, když ho něco úplně, nezůstal u několika poznámek. Zaplňoval svým neuspořádaným písmem jednu maličkou stránku za druhou, zapomněl na čas, nevnímal počínající křeč v prstech. Z hlubokého soustředění ho vytrhly až kroky.
- A na oplátku dostal… Ani to neuměl popsat. Skoro báseň. Není divu, že Daniel vyhrál loni i předloni. Se slovy to opravdu uměl. Jeho věty plynuly jako hudba.
- Daniel za ním zavřel a prošel dál do pečlivě uklizeného pokoje. Jediným náznakem nepořádku byla záplava knih a papírů na psacím stole, ale i ty byly uspořádány do úhledných hromádek. A pak ještě prázdný hrnek na nočním stolku.
- ,,Tohle když sníme, tak praskneme a přijdeme o zasloužený úspěch s naší prací!“
,,Taky že to všechno nesníme. Zbytek si dáš pěkně do šuplíku, ať už příště nevidím, že tu máš jenom jednu ubohou, osamělou krabičku lentilek.“
- ,,Však já vím, na co tě nalákám. No, a co škola? Co je nového?“
,,Dobrý, nic,“ zabručel Kit univerzální odpověď všech teenagerů světa a pokrčil rameny.
