Ahojky, dneska jsem si pro vás připravila recenzi na vánoční knížku.
S kakaem v ruce byla přečtená během chvilky.
Měla jsem problém sehnat tohle vydání, ale jak mě jistě už znáte, tak já se nikdy nevzdávám 🙂
Takže… můžeme jít na to!
Hodnocení knížky (podle mě):
♥ ♥ ♥ ♥ ♥ Krásná povídka s ponaučením, doplněná překrásnými ilustracemi.
Obsah knížky:
Vánoční koleda je osobním dramatem člověka, které oslovuje další a další generace čtenářů již přes 170 let. Rozsahem nedlouhá „moralita“ o pěti kapitolách se dočkala mnoha dramatizací, operního i filmového zpracování. Důvod není jen v silném příběhu či literárních kvalitách. Kromě nich je tu cosi, co se nás bytostně týká, co potřebujeme v životě takřka neustále: naděje.
Kniha vychází s ilustracemi Roberta Innocentiho (1940), italského mezinárodně uznávaného výtvarníka, který získal četná ocenění včetně Ceny Hanse Christiana Andersena (2008).O značném přesahu jeho díla svědčí i to, že knihy s Innocentiho ilustracemi vydávají nakladatelé v Evropě, Asii, USA i v Japonsku a není tedy divu, že v deníku The New York Times byl představen jako „jeden z největších ilustrátorů dětských knih ve světě“.
Kvůli Vánoční koledě navštívil Innocenti Londýn. Ne snad proto, že by zde chtěl objevit Dickensův svět, ale aby zhlédl originály výtvarných děl spisovatelových současníků. Inspiroval se a vlastní realistickou malbu k fantasknímu příběhu doplnil četnými detaily prostředí, výraznou expresí i magickým realismem, jimž dotváří sugestivní atmosféru Dickensova vyprávění.
Moje recenze
Vlastně ani nevím jak jsem na tuhle knížku narazila, ale opravdu mě zaujala anotace. Po jejím přečtení jsem si řekla ,,Vánoční pohádka o skrblíkovi, který se změní. tak to je přesně knížka, kterou teď potřebuju.“ Jak jsem byla naivní, když jsem si tohle myslela. Je to sice taková pohádka, ale rozhodně to není taková ta typická ,,slaďárna“ v období Vánoc.
Když jsem si ji na databázi knih našla, tak jsem se hned šla podívat na její vydání. Nejvíce se mi zalíbilo z roku 2016 od nakladatelství Petrkov. Nadšeně jsem začala hledat na internetu, ale bohužel jsem ji nemohla snad hodinu najít… abych to zkrátila – na jedné stránce, kde ji měli skladem, mi odpověděli, že ji bohužel nemají a ať hledám jinde. Povedlo se mi ji najít na jedné stránce (►ZDE◄ – už ji nemají), kde za ni chtěli nemalé peníze. Sice jsem se docela plácla přes kapsu, ale mám to vydání, které jsem chtěla.
Když jsem se do knížky začetla, tak se mi to četlo opravdu dobře. Překlad je podle mě opravdu výborný, no řekněte sami – koho by napadlo jméno Vydřigroš pro člověka, který je šetřílek? Ostatní postavy byly taky výborně pojmenovány, mně se strašně líbily tato – Vydřigroš, písař,
Určitě musím zmínit ty překrásně ilustrace, která krásně doplňovaly samotný příběh. Některé byly opravdu realistické.
Jak už jsem psala, tak to je krásná povídka s ponaučením, která se nejlépe čte v období Vánoc.
Já ji doporučuji všemi deseti 🙂
Ps – pokud byste sehnali přesně to vydání, jako je na obrázku nahoře, tak je v knížce vzadu takový slovníček cizích pojmům. Mně se hodil opravdu hodně.
Moc se mi líbily recenze dvou slečen na databázi knih:
,,Vánoční atmosféra a pravý význam Vánoc – ideální četba pro adventní období. Kniha nevelká svým rozsahem, ale velká svou myšlenkou…“
,,V tomhle adventním období nejlepší čtení…zatopte si, zabalte se do deky, uvařte si horkou čokoládu a klidně předčítejte svým dětem..vraťme se do dob klidných Vánoc 🙂 krásné svátky všem…“
Cena
275,- Kč
Autor
Charles Dickens
Koupit ji můžete tady ►ZDE◄
Citáty, úryvky a pasáže z knížky
- Vydřigroš si šel zase lehnout a přemýšlel a přemýšlel a přemýšlel a přemýšlel o tom tak i onak, ale nedovedl si to vysvětlit. Čím víc přemýšlel, tím víc byl zmatenější, a čím víc se namáhal nepřemýšlet, tím víc přemýšlel.
- ,, Vaše vlastní city vám říkají, že jste nebyl takový, jaký jste dnes,“ odpověděla. ,,Já se nezměnila. To, z čeho nám kynulo štěstí, dokud jsme oba byli jednoho srdce, v sobě skrývá plno žalu, když jsme nyní rozdvojeni. Nebudu ani říkat, jak často a jak hluboce jsem o tom přemýšlela. Stačí, že jsem to opravdu promyslela a že vás mohu toho slibu zprostit.“
- Vnější horko a zima měly na Vydřigroše pramalý vliv. Žádné teplo ho nedokázalo rozehřát, žádná zimní nepohoda rozrazit. Žádný vítr, který kdy dul, nebyl drsnější než on, žádná sněhová vánice nebyla krutější a úpornější, žádná průtrž mračen neúprosnější. Bídný nečas nevěděl, jak se mu dostat pod kůži. Nejprudší déšť, metelice, krupobití a plískanice se mohly honosit jednou pěknou stránkou proti němu – často ,,se obrátily k lepšímu“. kdežto Vydřigroš nikdy.
- ,,Co můžu být jiného,“ odvětil strýc, ,,když žiju v takovémhle světě plném bláznů? Veselé Vánoce! Dej mi s veselými Vánoci pokoj! Co je pro tebe vánoční doba než zrovna čas, kdy máš prázdnou kapsou poplatit účty – čas, kdy si uvědomuješ, že jsi zase o rok starší a ani o hodinku bohatší – čas, kdy si sestavuješ bilanci a shledáváš, že každičká položka v knihách, jak je rok dlouhý, ti je na vyslovenou škodu? Kdybych mohl prosadit, aby bylo po mém,“ rozhorlil se Vydřigroš, ,,pak bych dal každého hlupáka, co obchází s tím ,Veselé Vánoce´na jazyku, uvařit spolu s jeho vánočním pudinkem a pohřbít se srdcem proklátým větví cesmíny! To by mu patřilo!“
- Chudák Bob se posadil, a když si chviličku podumal a uklidnil se, nakonec tu drobnou tvářičku políbil. Smířil se s tím, co se stalo, a vrátil se zase dolů, nyní již docela pokojný.
Sesedli se kolem krbu a hovořili; dívky a matka šily pořád dál. Bob jim vyprávěl o neobyčejné laskavosti páně Vydřigrošova synovce, s nímž se předtím sice viděl sotva jednou, ale který ho dnes ráno náhodou potkal na ulici, a když viděl, že Bob vypadá krapet – ,,krapánek sklíčeně, víte,“ řekl Bob.
- ,,Chci žít v minulosti, v přítomnosti i v budoucnosti!“ opakoval Vydřigroš, když se škrábal z postele. ,,Duch každé z těch tří dob najde v mém nitru úrodnou půdu. Ach Jakube Vodrale! Nebi a Vánocům budiž za tohle chvála! Říkám to na kolenou, milý Jakube, na kolenou!“
- S duchy již nikdy víc neobcoval, nýbrž žil pak už napořád podle zásad všestranné umírněnosti a vždycky se o něm říkalo, že umí-li vůbec nějaký smrtelník patřičně slavit Vánoce, pak že to umí on. Kéž by se to dalo pravdivě říci i o nás, a to o nás všech! A proto, jak se vyslovil Tynýnek, žehnej nám pánbůh, všem do jednoho!
