Můj blog

Můj blog

Móda, krása a můj životní styl

Nikdynoc

Ahojky, dneska bych vám ráda představila jednu boží knížku.

Je to první díl z trilogie, který se podle mě docela povedl.

Autor si dobře určil směr, jakým se budou další díly odebírat.

Takže… můžeme jít na to!

 

 

 

Hodnocení knížky (podle mě):

♥ ♥ ♥ ♥ Rozjezd byl podle mě opravdu pomalý, ale pak už to bylo vynikající.

Obsah knížky:

Dcera popraveného zrádce Mia Corverová se ukrývá ve městě postaveném z kostí mrtvého titána. Vydává se na cestu, aby se stala učednicí nejobávanějšího a nejtajemnějšího sdružení vrahů v celé zemi – Rudé církvi. I když vyniká v použití jedů a zbraní, nemůže ji to zachránit před spiknutím, které se na ni v temnotě chystá. Dokáže ho odhalit včas, než ji dostihne, a pomstít se těm, kteří můžou za smrt jejího otce?

 

Moje recenze

Ze začátku jsem se nemohla začíst, bylo to zhruba 100 stránek, než se začalo někdo opravdu dít. Ale pak tam byly náznaky děje, jimiž nás autor pomalu připravoval na akci, která následně přišla. Jay pak nedal hlavním hrdinům ani chvilku na odpočinek. No vážně, když spali, tak jim učitelé provedly jednu věc a to kvůli zkoušce. Tady vážně šlo o život. Při tom jsem skoro nedýchala, protože jsem to prožívala s nimi.

Pokud nemáte rádi poznámky pod čarou, tak byste tuhle knížku fakt číst neměli. Bylo jich opravdu požehnaně, pár jich bylo dokonce přes půlku stránky, takže jste nevěděli, co máte dřív číst. Samozřejmě se na to dá zvyknout. Hodně lidí kvůli tomuhle dalo nižší hodnocení, ale já ho nedala kvůli tomuhle. Nelíbil se mi opravdu hodně pomalý rozjezd.

Ale abych jen nehanila tohle dílo, tak sem napíšu i nějaká pozitiva, a že jich bylo požehnaně. Moc se mi líbila hlavní hrdinka Mia, protože se do všeho pouštěla po hlavě. Autor počítal s hodně věcmi půl knížky dopředu, ale nebudu vám říkat s čím, protože bych vám toho vyzradila až moc. Hodně krát jsem si říkala ,,Sakra, proč tohle autor udělal?“ Taky se mi líbila zařazená milostná linka, která příběh krásně dokreslovala. Výběr jmen byl podle mě naprosto dokonalý, nejvíce se mi líbilo pojmenování kocoura – ne-kocour.

Nejdřív jsem měla problém se začíst, když jsem měla příležitost, tak jsem knížku zavřela, ale od strany 100 se děj rozjel tak, že jsem měla opačný problém a to knížku na chvíli odložit.

Když je krev všechno, je krev všechno.

Hrozně se mi líbilo, že Mia uměla ovládat stíny a taky že měla spojence v podobě stínu. Byl ve tvaru kocoura, ale vlastně neexistuje, takže to byl ne-kocour. No není to dokonalý? ♥ Uměl pít Miin strach, to proto se nebála. Mia ,,Nikdy neutíkej. Nikdy se neboj. A nikdy, nikdy neustupuj.“

Musím ocenit hodně dobré citáty, kterých bylo v knize požehnaně. Nejzajímavější mi přišel tenhle:

Cítila přítomnost něčeho – nebo přesněji řečeno, nepřítomnost něčeho.

Musím říct, že se mi hrozně líbila škola vrahů svou atmosférou. Postavy mi přišly živé a taky jednoduše zapamatovatelné. Tric mi přišel prostě dokonalej, měl vtip a byl prostě boží. Už se těším, až se s ním setkám ve druhém díle, snad nebude mít stejně dlouhý rozjezd, protože to už podruhé nezvládnu.

Ještě vám musím říct, že v téhle té knize se opravdu hojně vyskytujou sprostá slova a taky opravdu divná přirovnání, které ne úplně všem sednou. Uvedu příklad za všechny – ,,Znal svou pravou ruku jako třináctiletý kluk.“ Pak tam hned ze začátku byla věta ,,Šuk*j mě,…“ vydechla. Tohle slovo bylo na 19. straně. Řeknu vám upřímně – koukala jsem na tu knížku s otevřenou pusou 😀

Víte, co mi opravdu trhalo oči? V knížce bylo na str. 86 tenhle paskvil – Losti a nejlepšý starožitnosti. Bylo tam docela dost překlepů. Nejen, že tam byly tyhle překlepy, ale taky tam byly pavěty, které nedávaly absolutně žádný smysl, i když jste si je přečetli vícekrát.

V knihovně se vyskytujou knižní červy, kteří jsou opravdu velcí a nebezpeční. No nemají úžasný název? Mia měla opravdu ráda knížky, její rozhovory s knihovníkem jsem si oblíbila. Hrozně se mi líbil tenhle útržek – Když máme rádi knihy, tak nás taky mají rády. A stejně jako si my děláme poznámky na jejich stránkách, tak i ony poznamenávají nás. Vidím v tobě stejně dobře jako v sobě. Jsi dcerou slov. Dívka, která má příběh hodný vyprávění.

Tohle byla moje první fantasy knížka, zvolila jsem si sice trochu náročnou četbu, ale nakonec se mi to opravdu líbilo. Hlavně konec byl fantastický.

 

Cena

297,- Kč

 

Autor

Jay Kristoff

 

Koupit ji můžete tady ►ZDE

 

Citáty a pasáže z knížky

  • Starobylé ashkahské přísloví

Beze světla není stín,

po každém dni přijde noc

a mezi bílou a černou je

šedivo.

  • Dívka v oboru vraždění dosáhla virtuózních schopností.
  • Silné ruce, pevné svaly a ty jeho oči, ó Dcery, ty jeho oči. Pět tisíc sáhů hluboké. Dokázaly vás rozesmát, i když vás zrovna topil.
  • Neh diis lus´a, lus diis´a?
  • Mia by přísahal, že na kratičký moment zahlédla u svých nohou světýlka, třpytící se jako diamanty uprostřed oceánu ničeho. Cítila prázdnotu tak nesmírnou, že se jí zdá, jako by padala – dolů, dolů do nějaké hladové temnoty. A pak její prsty obemkly jílec dýky a pevně ho sevřely. Byl tak chladný, že málem pálil. (Autor si tady tak krásně protiřečí. Ale vychází mu to, že?)
  • ,,Nechť světlo zvítězí.“ (Tohle budu používat. Mně tahle věta připomíná Star Wars a jejich ,,Ať Tě provází síla.“)
  • S krásou se narodíš, ale chytrost musíš získat.
  • Na tomhle místě jsou tajemství ukrytá v tajemstvích.
  • Smrt jako oběť. Život jako poslání.
  • Hromady knih. Hory knih. Oceány a oceány knih. Knihy se skvrnitými i úplně novým pergamenem. Knihy vázané v kůži a ve dřevě a v listech, knihy pod zámkem a zaprášené knihy, knihy tlusté jako její pas i drobné jako její pěst. (Aelin by se tady líbila každému knihomolovi, no ne? Mě fakt přirostla k srdci.)
  • Soustřeď se na to, co můžeš změnit. Zbytek se vyřeší sám.
  • Je snazší schovávat se ve tmě než ve světle.
  • Spojovalo je takové pouto, jaké dokáže vytvořit jen nenávist.
  • Čím jasnější světlo, tím tmavší stín.

 

 

Doufám, že se vám článek líbí 🙂



Komentujte

avatar
200
  Subscribe  
Upozornit na