Můj blog

Můj blog

Knížky, květinky a můj život

Rok 2021 – Po dešti se vždy ukáže duha

Ahojky, dneska jsem tu s trochu neobvyklým článkem.

Řeknu vám, jaké jsou moje plány s vysokou a s koníčky.

Taky vám tady ukážu moji písničku, která pro mě získala nový rozměr.

Takže… můžeme jít na to!

 

 

 

 

V roce 2020 jsem v řádném termínu složila maturitu, z čehož jsem byla fakt štěstím bez sebe. Řádně jsme to oslavili a já pomalu začala posílat přihlášky na vysoké. Věděla jsem, že chci jít studovat češtinu spolu s něčím, co mě bude bavit učit děti za základce a nebo na střední. Vybrala jsem si kombinaci český a španělský jazyk, protože mám k němu fakt blízko. Ani nevím proč, ale poslala jsem i jednu přihlášku na ekonomickou fakultu. Asi před rokem jsem se zařekla, že už ve studiu ekonomiky nebudu pokračovat.

Později mi od obou fakult přišlo, že nebudou přijímací zkoušky a že se bude brát ohled pouze na maturitní vysvědčení. Nebyla jsem z toho dvakrát nadšená, protože jsem neměla od shora dolů samé jedničky… Ale nepolevovala jsem v pozitivním myšlení, takže jsem pořád doufala, že se dostanu na peďák, kam jsem hrozně moc chtěla.

Z ekonomické fakulty mi přišel dopis o přijetí, kam jsem se raději zapsala s myšlenkou, že kdybych se jinam nedostala, tak abych někde byla. Z pedagogické fakulty mi přišel dopis o nepřijetí, takže jsem okamžitě sepsala odvolání a to následný den doporučeně poslala. Nakonec ani to nebylo přijato, takže jsem zůstala na ekonomické fakultě.

Nakonec jsem studium ukončila, protože jsem v něm neviděla budoucnost. Všichni se mě ptali, jestli jsem odešla z důvodu náročného studia, což ale nebyla pravda. Neviděla jsem v tom budoucnost, protože jsem už od malička chtěla být učitelkou a posledních pět let jsem chtěla pracovat v nakladatelství s knihami.

Byla jsem asi půl roku doma, nechodila jsem na brigády, protože byla tady vlna pandemie a navíc jsem mohla být zaměstnána jen na DPČ. Bylo těžké něco sehnat, a pokud jsem náhodou něco našla, tak se mi neozvali. Doma jsem hodně pomáhala mamce, ta totiž chodila do práce, tak jsem jí chtěla ulehčit aspoň takovouhle pomocí. Jak jsem měla hodně času, tak jsem se vrhla na dopsání knihy, co jsem měla pořád rozpracovanou. Po několika větších úpravách jsem to konečně odeslala, termín jsem měla 15. 8., což jsem stihla tak akorát. Měla jsem z toho hroznou radost, že jsem to zvládla dopsat. Vždy se snažím v každé situaci vidět něco dobrého. Tím, že jsem skončila se školou, jsem dopsala knihu, což byla fakt výzva, kterou jsem zvládla.

 

 

No a zrovna dneska jsem si šla po hrozně dlouhé době sednout k počítači, abych zařídila pár důležitých věcí. Otevřelo se mi v prohlížeči okno, kde jsem měla otevírané servery s vejškami. Řekla jsem si, že jsem se dlouho nedívala, tak jsem se přihlásila na univerzitu v mém městě a potom klikla na přijímací řízení. Srdce mi na chvíli vynechalo, protože kolonky s rozhodnutím byly vyplněné. Já se dostala na obor, na který jsem hrozně chtěla! Je to samostatná čeština, kterou miluju ♥

Na stejnou univerzitu jsem dělala přijímačky ještě na jiný dvou obor, na který jsem se nedostala. Aspoň se to rozhodlo samo a já si nebudu muset složitě vybírat mezi těmito dvěma obory, protože rozhodování není moje silná stránka, což asi už víte 😀

Takhle to vypadá, no není to krása?

 

 

Hned jsem to běžela říct tátovi a napsat mamce, oba z toho byli nadšení po tom, čím jsem si s vysokými prošla 🙂

 

Potom jsem se šla podívat na další univerzitu, která je ode mě vzdálená 100 km a tam taky byla vyplněná kolonka s rozhodnutím. Já se dostala i tam! Bože, tohle je vážně skvělý pocit, dostat se někam napoprvé a neřešit žádné další papírování s odvoláními a taky s čekáním na výsledek…

 

 

Nakonec jsem se podívala na třetí univerzitu, která je taky 100 km od mého domu ale jiným směrem, ta je v Praze. Tam výsledek už je, jsem druhá pod čarou.

 

Jsem hrozně šťastná, protože půjdu studovat to, co mě fakt baví. Už se hrozně těším na budoucí studium češtiny, protože tohle je prostě můj obor. Už na základce na druhém stupni jsem se do ní zamilovala až po uši a na střední se mě to pořád drží 🙂

 

Kroužky

Letos jsem si zařídila různé kroužky s rekordním předstihem, měla jsem jich na výběr fakt hodně. Stačilo jen počkat na zveřejnění rozvrhu, který jsem stále neměla, a začít chodit na ty sporty, kdy mám volno. Jaké zklamání přišlo po zjištění, že ve středu nestihnu jeden tanec, který se mi hrozně líbí. Už jsem dokonce byla i zapsaná… Musela jsem jim se zklamáním napsat, že se ho nebudu moct zúčastnit.

Ale zase z jiné stránky, tak budu stíhat ve středu večer karate a taky budu moct chodit jezdit na koni, k čemuž se odhodlávám fakt dlouho. Dokonce mám i kontakt, takže stačí jen zvednout telefon (I když tohle bude pro mě, stydlivého introverta, oříšek…) a začít jezdit! 🙂

Na jaké kroužky/sporty budete chodit vy? Budu ráda, když mi to do komentářů napíšete.

 

 

Doufám, že se vám článek líbil a že se taky dostanete na tu VŠ, na kterou budete chtít 🙂



Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

You may use these HTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>